Barvy

Dále v textu najdete příklady barev a jejich názvů, které se u nás objevují a zapisují u štěňat. Obrazový doprovod (který najdete v celém článku) nepostihuje ovšem všechny možné varianty, ale jen ty základní. Pokud máte problém barvu určit, obraťte se na poradce chovu. Je to jen terminologie pro Plemennou knihu, která nemá ve skutečnosti nic společného s tím, jaké barevné geny tito jedinci nesou, protože jednotlivé barvy (jak je popisujeme) mohou být výsledkem působení více různých genů nebo jejich kombinací.

Slovník barev, který používá PK, je dost omezený, takže prosím volte vždy to, co je nejblíže realitě. Některé fenotypy lze popsat více způsoby (např. bílo-černé strakaté lze popsat také jako bílé s černými znaky nebo jako černé s bílými znaky nebo skvrnité bílé nebo černé). Mělo by se to však odvíjet od toho, kolik bílé má jedinec na těle, protože to je pro chovatele dost podstatná informace.

Podle přítomného vzoru a bez ohledu na barvu rozeznáváme jedince:

• jednobarevné
• s leopardím vzorem
• skvrnité (to poslední lze použít pro vzor nazývaný patchwork i pro strakaté – dvoubarevné).

Jednobarevní

To, že jedinec vypadá jednobarevný, neznamená, že nemá po rodičích nějakou alelu merle genu. Nicméně jedinec, který opravdu merle gen nemá, by měl vypadat jednobarevný (když nebereme v úvahu další znaky, za které jsou zodpovědné jiné barevné geny).

Černá (černá na těle i na čenichu)

Čokoládová (tmavě hnědá, tmavý čenich)

Červená (červená, světle hnědá, hnědý čenich)

Žlutá (žlutá, hnědý, ale i černý nos)

Modrá (tu standard nejmenuje, ale občas se vyskytuje, i když není v podstatě žádoucí; šedá až hnědo modrá, čenich je světlejší, není černý)

Leopardí vzor

Pokud má štěně klasický leopardí (merle) vzor, tak se popisuje pomocí barvy, kterou mají ty nejtmavší skvrny. Důvodem je především to, že barva samotných skvrn se příliš nemění, ale okolí většinou tmavne s tím, jak pes stárne. Podkladem tady není bílá. Leopardí vzor indikuje, že jedinec nese nějakou kombinaci alel merle genu.

Bílá (pokud převažuje na hlavě i větší části těla; občas bývá doplněna leopardími znaky na menší části těla)

Šedá (leopardí skvrny jsou viditelné, ale hodně světlé na hodně světlém podkladě; čenich není černý)

Modrá (leopardí skvrny jsou viditelné, ale nejsou černé, a podklad není bílý; barva čenichu není černá, ale světlejší)

Černá (leopardí skvrny jsou černé, podklad může být i relativně světlý a většinou věkem tmavne až do černé; čenich je černý)

Játrová (leopardí skvrny jsou tmavě červené; čenich je hnědý, používá se více u jednobarevných)

Červená (leopardí skvrny jsou různé odstíny červené; čenich je hnědý)

Žlutá (leopardí skvrny jsou zředěné červené; čenich může být také ředěné barvy)

Skvrnitá

nahrazuje termín patchwork; popisuje větší plochy jedné barvy, které se mohou i střídat s plochami, kde je patrný normální leopardí vzor; podkladem je tu však bílá.

Červená (větší plochy skvrn jsou v různých odstínech červené, čenich je hnědý; tento popis lze použít i v případě, že se nejedná o klasický patchwork, který je typický pro kombinaci Ma/M merle genu, ale i pro případy, kdy je ve hře jiná kombinace a na těle se nevyskytují žádné leopardí vzory)

Čokoládová (větší plochy skvrn jsou tmavě hnědé až dočerna; čenich je černý)

Černá (větší plochy skvrn jsou černé na bílém podkladě; tento popis lze použít i v případě, že se nejedná o klasický patchwork, který je typický pro kombinaci Ma/M merle genu, ale i pro případy, kdy je ve hře jiná kombinace a na těle se nevyskytují žádné leopardí vzory)

Znaky

jsou projevem dalších barevných genů a pomáhají další identifikaci jedince. Mohou se vyskytovat jako pálení nebo žíhání (tento termín však PK nezná), které se objevují na okrajových částech, např. na nohách, mordě, ocase. Občas se vyskytuje i tečkování, což jsou hnědé nebo černé skvrnky na bílém podkladě. A výrazné mohou být i bílé znaky, které se vyskytují na hlavě, nohách, břiše i ocase.

Podle barev je můžeme opět rozdělit:

Černé (nejspíš při popisu tečkování nebo při popisu dvoubarevných strakatých jedinců, kdy černé znaky zaujímají menší plochu, než je podklad bílé)

Bílé (větší či menší znaky na hlavě, nohách, hrudi, břiše a ocase)

Tříslové (to se týká světlejší barvy pálení, které se vyskytuje obvykle na mordě a nohách)

Červené (to se týká tmavší nebo sytější barvy pálení, které se vyskytuje obvykle na mordě a nohách)

Žlutohnědé (tak by se dalo označit žíhání, které se vyskytuje buď na periferiích jako předchozí nebo i na celém těle; střídají se tu „pruhy“ dvou barev, světlejší či tmavší žluté či hnědé. Tyto znaky lze lépe rozeznat zejména v pozdějším věku, ale jsou patrné i u štěňat.)